Výška letu: mezi 500 a 1.500 metry
Cestovní rychlost: až 220 km/h
Letový čas: 60 minut
Délka: 170 km
Trasa: Brno – Mikulov – Valtice – Lednice – Kyjov – Buchlov – Velehrad – Bučovice – Slavkov – Brno

Mapa

Průběh dne

Před letem provádíme obvyklé úkony kontroly letadla, paliva a počasí. Ranní teploty jsou příjemně chladné, motor okamžitě naskočí a harmonickým brumláním dává najevo chuť vznést se do oblak. Obdržíme povolení pro vzlet z dráhy 27 a po chvíli se už nad Olympií stáčíme směrem na jih moravy.

Za pět minut po vzletu dosahujeme výstupního bodu z brněnského řízeného okrsku. Přeladíme na obecné letové informace a na frekvenci posloucháme čilou komunikaci mnoha sportovních pilotů, kteří stejně jako my využívají příznivé počasí pro letecké výlety.

Podle výhledu na Pálavu obvykle rychle poznáme, jakou můžeme čekat horizontální dohlednost. Dnes máme štěstí, po včerejší přeháňce je atmosféra bez prachu, zplodin a jiných nečistot. Od Nových Mlýnů se odráží sluníčko a za Pavlovskými vrchy vidíme v dálce vrcholky Alp.

U Nových Mlýnů klesáme do nejnižší povolené výšky na obhlídku památky známé snad každému, kdo jel autem z Brna do Vídně. Uprostřed vodní plochy stojí na malém ostrůvku kostel svatého Linharta, jediný viditelný pozůstatek z vesnice Mušov zatopené při stavbě vodní nádrže.

Nad Pavlovskými vrchy se to občas hemží parašutisty a plachtaři, dnes máme ale prostor jen pro sebe. Nastoupáme zpátky do cestovní výšky a po přeletu Děvína míříme na obhlídku Mikulova. V poslední době je stává turisticky velmi populární, a není divu. Impozantní zámek s kostelem, romantická kaplička Sv. Šebestiána na Svatém Kopečku, sytě modrá plocha lomu Janičův vrch … tento pohled se neokouká.

Dostáváme se k vrcholu tohoto výletu. Lednicko-valtický areál, jedinečná památka na světě zařazena na seznam UNESCO. Plocha o rozloze 300 km2 byla koncipována jako celistvá krajinná kompozice původně sloužící k reprezentaci majitelů a jejich moci. Na jeho tvorbě se po několik staletí podíleli rody z Lichtenštejna a posléze rody Ditrichštejnů a Kouniců.

Letíme nad zámeckými zahradami, parky, rozsáhlými lesy, soustavami rybníků i hospodářskými staveními. Zámky rovnající se vídeňským protějškům, zámečky, chrámy, umělé zříceniny, obelisk v maurském stylu… Na to vše se nám z letadla naskýtá výhled, jež nebyl dopřán ani původním tvůrcům tohoto impozantního díla. Někteří z nás nalétali napříč touto oblastí nespočet hodin, ale přesto na chvíli jen mlčíme a vstřebáváme tuto jedinečnou krajinu.

Máme před deset minut klidného horizontálního letu směrem Kyjov. Je u něj oblíbené letiště pro nácvik letu po okruhu a přistání na travnatém letišti. Další cíl je ovšem renesanční zámek Milotice ležící v prodloužené ose dráhy. Při trénování vzletu z Kyjova se mu kvůli hluku musíme vyhýbat, ale z naší cestovní výšky nic nebrání vychutnat umění předků, kteří před třemi stoletími u zámku vybudovali rozsáhlou francouzskou zahradu s oranžerií, altánem a bažantnicí. 

Za Kyjovem se před námi začínají vlnit Chřiby, zajímavá změna oproti lánům vinic jen kousek opodál. Na jejich úpatí vidíme Buchlovice se renesančním zámkem, proslaveným zahradou podobně jako Milotice. Ta se postupně rozrostla do anglického parku zabírajícího snad čtvrtinu obce, a ze vzduchu ho opravdu nelze přehlédnout. 

Buchlovice se ovšem nemohou rovnat památce stojící jen pár kilometrů dál. Velehrad je poutní místo evropského významu a pravděpodobně sídlem samotného svatého Metoděje. Bazilika s klášterem a přilehlými stavbami okamžitě upoutají naše oči, není divu, že se právě sem sjíždí zástupy návštěvníků až z dalekých zemí.

Stáčíme se zpět k Brnu a letíme přímo nad silnicí E50, po níž se v těchto místech tak rádi prohánějí motorkáři. Představuju si, že s nimi závodím v naší Cessně, ve které naštěstí nemusím dávat pozor na sváteční řidiče, kamiony, nebo jiné ostré hochy. U hradu Buchlov skromně zhodnotím, že Cessna je jasným vítězem. Jako při každé cestě přes Chřiby znovu obdivuju tento pohled na jeden z nejstarších hradů na Moravě a mým imaginárním soupeřům na zemi v duchu popřeju bezpečný návrat domů.

Na rádiu si poslechnu informace z brněnského letiště a klesám do 2.000 stop, abychom podlétli řízený prostor, vyhrazený letadlům přibližujím se na přistání do Tuřan. Ideální výška na prohlídku Bučovického zámku pod námi, respektivě opět jeho zahradní architektury. Stíny ornamentálně sestříhaných keřů a dřevin vytváří dojem, že se díváme na velkou ozdobnou dlaždici.

Na poslední panorama dnešního letu si už musíme vyžádat povolení z věže v Tuřanech, protože leží v řízeném okrsku. Máme štěstí, není žádný konfliktní provoz a můžeme si přiblížení na přistání zpestřit výhledem na Slavkov. Napoleonské vojáky vystřídali v současné době golfisté prohánějící míčky po greenu hned vedle zámecké aleje.

Věžník vysílá “… vítr klid, dráha 27, přistání povoleno.” a po hodině od vzletu jsme zpátky na zemi. Pojíždíme po trávě k našemu hangáru, rozloučíme se s řídícím a vypneme motor. S pocitem naplnění poplácám letadlo po palubní desce, neumím si představit lépe strávené dopoledne. 

Sezóna

Doporučujeme letět ve vegetačním období od jara do podzimu, kdy nejvíce vyniknou přírodní památky. My si užili let v květnu díky pestrobarevným zahradám, ovšem například podzim jistě potěší romantiky zlato-rudými parky a krajinou.

Proč letadlem s Volantis Advisory s.r.o.:

• piloti se zkušenostmi z destinací, víme kam stojí za to zajít
• před letem i po letu nespěcháme – fotky, seznámení s letadlem
• letadlo má pečlivě umytá okna pro fotky bez chybičky
• kvalitní sluchátka s maximálním tlumením hluku
• zážitek z odletu z mezinárodního letiště Brno v malém letadle
• kyslík na palubě v případě potřeby
• krásný DÁRKOVÝ POUKAZ pokud je let překvapením
• dostanete detailní mapu s trasou a významnými body pro přehled během letu